Kroky

Neděle v 22:11 | Misaki |  temné články

Kon'nichiwa,
Jedna z mých oblíbených creepypast navečer..

Tento příběh je dlouhý, za to se omlouvám. Nikdy jsem ho nemusel tak důkladně vykládat. Ale je pravdivý a stal se, když mi bylo šest let. Když jste v tiché místnosti a vtisknete ucho do polštáře, můžete slyšet tlukot svého vlastního srdce. Jako dítěti mi to tlumené rytmické bušení znělo jako jemné kroky na kobercové podlaze a téměř každou noc jsem, těsně před tím než jsem se nalodil na proud spánku, registroval tyto kroky a byl jsem vytržen zpět k vědomí.
Celé dětství jsem žil s matkou v docela hezkém sousedství, které bylo v přechodné fázi, lidé nižšího finančního majetku se sem postupně stěhovali, já s matkou jsme byli dva z těchto lidí. Žili jsme v domě, o který se mamka dobře starala.
Kolem sousedství byly lesy, ve kterých jsem si hrával a prohledával je celé dny, ale v noci, jak už to u dětí bývá, nabývaly ty lesy neblahou atmosféru. Toto bylo spojené s faktem způsobeným náturou domu, protože pod ním byl docela rozsáhlý skladný prostor, který jsem si v mysli vyplňoval různými vymyšlenými monstry a nevyhnutelnými scénáři, které konzumovaly moje emoce, když jsem byl probuzen kroky.
Řekl jsem mamce o krocích, tvrdila, že strašidla neexistují. Já si ale na jejich existenci dál trval a to tak moc, že mi musela spálit uši vodou s kapátka na krocany jen, aby mě uklidnila, myslela si, že to pomůže, ale samozřejmě to nestačilo.
I přes tu děsivost a kroky, jediná divná věc, která se kdy stala, byla ta, že jsem se tu a tam probudil na spodní posteli palandy, ačkoli jsem šel spát na vrchní. Jsem jedináček, takže na tom nezáleželo. Toto se dělo jednou až dvakrát do týdne, ale probuzení na spodním lůžku nebylo zas až tak strašlivé.
Jenže jedné noci jsem se neprobudil na spodním lůžku. Slyšel jsem kroky. Ale zařízl jsem to až moc tvrdě aby mě probudily. Když jsem se probudil, nebylo to ze zvuku či noční můry, nýbrž ze zimy. Otevřel jsem oči. Viděl jsem hvězdy. Byl jsem v lesích.
Okamžitě jsem se vymrštil na nohy, snažíc se pochopit, co se děje. Myslel jsem si, že spím, ale to se nezdálo pravděpodobné. I když zrovna tak se nezdála moje prezence v lesích. Přede mnou byl vypuštěný bazénový plovák, jeden z těch tvarovaných jako žralok, to přidávalo situaci surreální dojem.
Po chvíli co jsem tam jen tak stál a stál a stále se neprobouzel, i když jsem vůbec nebyl v říši spánku, jsem se snažil zorientovat se. Tyto lesy jsem ale nepoznával. Hrával jsem si v lesích u mého domu snad pořád, takže jsem je znal velmi dobře. Pokud ale tyto lesy nebyly ty lesy, jak se mám dostat ven?
Ušel jsem jeden krok a cítil palčivou bolest, která mě kopla zpět na místo, kde jsem ležel. Stoupl jsem na trn. Pomocí měsíčního světla, byla krajina kolem mě odhalená. Mohl jsem spatřit, že trny jsou všude. Prohlédl jsem si nohu, zdála se být v pořádku. Vlastně jsem byl celý v pořádku. Neměl jsem na sobě ani škrábnutí, nebyl jsem špinavý.
Trošku jsem si pobrečel a znovu se postavil. Nevěděl jsem, kterou cestou jít, tak jsem prostě vybral směr. Odolal jsem nutkání volat o pomoc, poněvadž jsem si nebyl úplně jistý, zda chci být nalezen tím, kdo nebo co tam někde může být.
Kráčel jsem snad hodiny. Snažil jsem se jít v rovné trajektorii. Pokoušel jsem se držet kurz, než jsem byl donucen obcházet oklikou. Byl jsem děcko a bál jsem se. Nebylo tam vití ani vřeštění, jen jednou jsem zaslechl zvuk, který mě postrašil. Znělo to jako brečící dítě, teď už si myslím, že to byla jen kočka, ale v oné chvíli jsem zpanikařil a zmateně utíkal proskakujíc směry, abych se vyhnul velkým huňatým keřům a zkolapsovaným kamenům. Dával jsem si bedlivý pozor, kam jsem šlapal.
Uviděl jsem něco, co mě naplnilo zoufalstvím, které jsem do té doby v takovém měřítku necítil, za všechno mohl plovák. Stál jsem deset stop od místa, kde jsem se probral. Tohle nebyla magie ani nějaké nadpřirozené ohýbání vesmíru. Byl jsem ztracen.
Až do tohoto momentu jsem více přemýšlel nad tím jak se dostat z lesů, než nad tím jak jsem se do nich dostal. Nebyl jsem si ani jistý, zda jsou tohle moje lesy. Doufal jsem, že jo. Otázkou bylo, zda jsem se točil v kruzích? Procházel jsem to tu do osmičky tam a zpátky a neměl jsem ponětí jak se dostat ven.
V tomto bodě jsem si vzpomněl, že nejasnější hvězda je polárka a tak jsem zíral na nebe, našel tu nejzářivější hvězdu a následoval jí. Postupem času se věci začaly zdát povědomější. Spatřil jsem příkop, díru hluboko v hlíně, kde jsme s přáteli hrávali bitvy s blátem. Věděl jsem, že jsem se dostal ven.
Tou dobou už jsem kulhal velmi pomalu, protože mě strašně moc bolelo chodidlo. Byl jsem ale šťastný, že jsem se dostal takhle blízko k domu, takže jsem nasadil lehký výkluz. Když jsem opravdu viděl střechu domu vypínající se nad sousedstvím, jen jsem chtěl být doma. Už jsem se rozhodl, že nic neřeknu, protože jsem neměl ponětí, jak tohle podat. Prostě jsem plánoval jen nějak přijít domů, umýt se a jít spát.
Mé srdce zmlklo, když jsem se dostal na dohled celého baráku. Všechna světla byla rozsvícena, věděl jsem, že je mamka vzhůru a že se budu muset snažit to nějak vysvětlit. Samozřejmě dostanu zaracha. Můj běh se změnil v chůzi, viděl jsem mamčinu siluetu skrz žaluzie.
Ačkoli jsem se bál jak to na ní vybalit, dobelhal jsem se k verandě, položil ruku na kulovitou kliku a otočil. Těsně před tím, než jsem zatlačil na křídlo dveří, mě popadly dvě ruce a zabalily mě do objetí, tahajíc mě zpět. Řval jsem. Řval jsem, jak jen hlasitě to šlo ,,mami pomoz mi, prosím mami". Pocit toho být tak fyzicky blízko bezpečí a následně být odtáhnut mě naplnil hrůzou i po všech těchto letech. Nepopsatelné.
Dveře, od kterých jsem byl odtrhnut, se otevíraly. Záblesk naděje mě zahřál na srdci. Ale nebyla to máma, byl to muž a byl obří. Snažil jsem se kopnout únosce do holeně. Bál jsem se a byl jsem zuřivý.
,,Nech mě jít, kde je moje mamka? Co jste jí udělal?"
Moje hrdlo bodalo z křiku. Natahoval jsem další nádech a byl si vědom hukotu, který tu byl déle, než jsem vnímal.
,,Zlatíčko prosím uklidni se, mám tě" to znělo jako moje mamka.
Ruce se uvolnily. Jak se ke mně muž osvícený světlem verandy přibližoval, všiml jsem si jeho oblečení. Byl to policista, odznak, čepice všechno. Otočil jsem se tváří v tvář za hlasem za mnou, jen abych viděl, že je to fakt mamka. Vše bylo v pořádku.
Rozbrečel jsem se. Všichni tři jsme šli zpět dovnitř.
,,Jsem tak ráda, že jsi doma zlatíčko, bála jsem se, že tě už nikdy neuvidím" v tomhle momentě jsem plakal nejvíce.
,,Omlouvám se, nevím, co se stalo, jen jsem chtěl domů, je mi to líto"
,,To je v pořádku, jen to prosím nikdy nedělej znovu, nejsem si jistá, jestli bych to já, nebo moje holeně zvládly"
Vyšel ze mě chechot skrz vzlyky.
,,Promiň, že jsem tě kopal, ale proč si mě takhle chytila?"
,,Jen jsem se bála, že zase zdrhneš"
Byl jsem zmatený.
,,Co tím myslíš?"
,,Našli jsme na tvém polštáři vzkaz" sdělila mi a ukázala na kousek papíru, který policejní úředník poslal přes stůl. Vzal jsem ho a četl. Byl to dopis na rozloučenou. Psal jsem v něm, že jsem nešťastný a že už nikdy nechci vidět mamku ani moje kamarády.
Policista prohodil pár slov s mamkou na verandě, zatímco jsem civěl do dopisu. Nepamatoval jsem si, že bych ho psal. Nepamatoval jsem si nic z toho, i když jsem byl někdy v noci náměsíčný a chodil třeba bezmyšlenkovitě na záchod, tohle nebyl stejný případ. I kdybych se vydal sám do lesů a utekl, i kdyby to vše byla pravda, jediná důležitá část dopisu byl podpis. Tohle není jak se moje jméno píše, já nepsal tenhle dopis!

Originál zde.
Sayōnara
 

Oblíbení herci a jejich nejlepší role

11. srpna 2017 v 15:41 | Misaki |  Oblíbené 💚

Kon'nichiwa,
Jelikož mám neustále potřebu někomu vnucovat to co mám ráda, nebo to aspoň někomu vzdělovat, připravila jsem si článek o několika mých oblíbených hercích a jejich podle mě nejlepších rolích.

//Tom Felton//
Jak už jste si asi někteří všimli, mám Toma hodně ráda. Tom Felton je anglický herec, narozen roku 1987 v Londýně. Kromě hraní umí i velice dobře zpívat a jeho velkou vášní je rybaření.

-Draco Malfoy
Asi jeho nejznámější role. Nemyslím si, že je nutné Draca nějak blíže popisovat. Každý přeci ví, že je to mladý kouzelník za dob Harryho Pottera, který se stal mozkomorem a měl zabít Brumbála. I když je podlý, zlý, egoistický, snažil se být vždy lepší než druzí, chovám k němu určité sympatie díky jeho skryté touze postavit se rodičům a společnosti. Jeho postava víborně symbolizuje to s čím musejí děti, které ovládají jejich rodiče, potýkat.

,,Můj otec s vámi zatočí."
Draco Malfoy,
Harry Potter a Ohnivý pohár
-Erich Blunt
Jedna z ústředních postav první série seriálu Murder in the first. Erich je mladý miliardář, který navrhuje technologii pro virtuální realitu. Též je ale podezřelý ve vraždě jeho biologického otce a milenky. Tato postava dokonale ukazuje jak je policie na lidi s penězi a nejlepšími právníky, jako je on, krátká. I když je tato role opět záporná, mám jí ráda.


-You're right, i did kill that dumb bitch-

-Julian Dorn
Ani pro tento článek jsem si nemohla odpustit seriál The Flash, kde Tom hraje postavu experta přes lidi s nadpřirozenými schopnostmi, pracujícího u policie, který se díky připletení se na stranu zla, dostává do Flashova týmu. Konečně jeho postava nebyla dá se říct záporná. Julian je veliký dobrodruch a samotář, díky čemuž moc neumí správně komunikovat s lidmi a proto občas, když se snaží pomoct, zní povíšeně, i když nechce a to mi přišlo poněkud vtipné.

//Michael J. Fox/
Michael Andrew Fox je kanadský herec narozený roku 1961. Protože se mu jeho prostřední jméno nelíbilo, nechal se v titulcích uvádět s prostředním iniciálem "J.", který přijal jako poctu herci Michaelovi J. Pollardovi.

-Dr. Cevin Casey
Michale si zahrál ve dvou dílech seriálu Scrubs-doktůrci, ve kterém hrál staršího doktora, ke kterému všichni vzhlíží neboť je diagnostik a zároveň chirurg. Dr. Cevin trpí obsesivně-kompulzivní poruchou, díky které se může zdát trochu jako podivín. I když se objevil pouze ve dvouch dílech jeho postava je nezapomenutelná, všem hlavním hrdinům totiž dokázal pomoct z jejich trablí a to i když se ze začátku zdálo, že za větsinu problému může on sám, zdálo se to tak ale jen proto, protože byl snadný cíl proto, aby na něho bylo vše svedeno. Přišlo mi smutné, když na něho všichni shazovali vinu, přitom on sám se musel potýkat se svou nemocí, která mu značně znepříjemňovala život a ještě se všem snažil pomoct a hodně dlouho si jeho snahy nikdo nevšiml. Asi proto jsem si asi jeho postavu tolik oblíbila.

-Why can't I sit on you?-

"Jdu dnes trochu pozdě, ale to neva, protože už pár týdnů dělám s doktorem Caseym.
Trpí obsedantně kompulzivní poruchou a každý den začíná stejně.
Sáhne na všechno, co má jeho první pacient na pokoji.
Dotkne se opravdu všeho."
-J.D. 3 série, 13-tý díl


//Tom Cavanagh//
Je kanadský herec, který se narodil v roce 1963. V šesti letech se jeho rodina přestěhovala do Afriky a do Kanady se vrátil až jako student střední školy.

-Dr. Wells 3xjiank
A opět tu máme The Flashe. V tomto seriálu si Tom zahrál rovnou tři postavy. V první sérii doktora Wellse, v jehož těle byl ukryt Eobard Thawne, který byl hlavním záporákem této série. Tato postava se mi i přesto, že byla zlá velmi líbila, nikdy bych neřekla, že tak vtipný a veselý člověk jako Tom může tak perfektně zahrát takového záporáka. Díky jeho perfektnímu hraní jsem mu jeho zlou, vážnou a tajemnou postavu naprosto věřila a to i když jsem ho předtím znala jen z komediálních filmů. V dalších sériiích si pak zahrál doktora Wellse ze Země 2, který byl hodný avšak mě moc nezaujal. Naštěstí v seriálu nezůstal nastálo a místo něho nastoupil Tom jako potrhlý doktor Wells z další jiné Země, který oproti dvoum předešlím nebyl moc chytrý, ale i tak se snažil nějak pomoct a přitom napsat román, protože byl na své Zemi docela známým spisovatelem. Tato role mi k Tomovi ze všech tří šla asi nejvíce, protože byla komická a Tom je prostě rozený komik.

-He is not Wells. Im Wells.-

-Dan Dorian
Tom si zahrál také v několika dílech již zmíněného seriálu Scrubs. Dan Dorian je starší bratr hlavního hrdiny, pracuje jako barman a stále bydlí u své matky. I když je starší než JD chová se absolutně nedospěle. Tato postava podle mě Tomovi perfektně padla, protože je velmi vtipná a jak jsem už psala Tom je skvělý komik.



A tohle už je z tohoto článku vše. Do komentářů mi můžete napsat jaké herce máte rádi vy.
Sayōnara



Moje další brigády

6. srpna 2017 v 18:11 | Misaki |  Lifestyle

Kon'nichiwa,
Jsem tu s novým článkem. Tentokrát, díky tomu, že mám za sebou svojí už druhou brigádu letošního léta, vám chci sepsat jaké brigády jsem měla a jaké byly.
Mojí první brigádu jsem měla v pekařství. Takže jsem zdobila všelijaké koláče, šátečky, rohlíky a vyráběla housky, jeden den jsem i plnila koblihy. Musím říct, že práce sama o sobě byla už odzačátku fajn, nebylo to nic extrémně náročného a rychle jsem se vše dokázala naučit. Na mojí směně jsem první týden pracovala asi dvě hodiny s holčinou, říkejme jí V., která tam brigádničila asi dva roky. Neměla jsem ji moc ráda, protože ze sebe dělala strašně chytrou a když mi něco nešlo hned do mě ryla. Zbývající čtyři hodiny jsem pracovala s jinou holkou, která byla fajn, i když už v pekařství byla také déle, nepůsobila, že by si o sobě bůhví co myslela. Snažila se semnou i přátelsky bavit. Druhý týden se však tyhle dvě holky vyměnily, myslela jsem si, že to bude hrozné, ale nakonec jsem i k V. našla cestu. Nejvíce jsem se však skamarádila s pecákem Miškou a jedním mým mistrem. který byl veliký vtipálek.
Kdybych to měla shrnout tak to byla celkem fajn brigáda. Sice mě trošku štvalo, že jsem měla samé odpolední, ale přežila jsem to. Práce nebyla nijak složitá, jen člověka docela bolely ruce, po tom co tahal těžký plechy plný nějakého pečiva, ale tak co, hlavní je, že neupadly.
Druhou brigádu jsem měla včera. Dělala jsem hostestku jedné německé firmě a nabízela v Lidlu ochutnávky jogurtů. Brigáda to byla velice dobrá, sice jsem stála na nohou 13 hodin, ale vůbec jsem se nenadřela a lidé byli většinou velice milí. Dokonce ani nevadilo, že nejsem zrovna moc komunikativní (však mě znáte). Tato práce mě čeká ještě jednou příští týden.
Dále se ještě chystám jako minulý rok na animefest vypomáhat kamarádovi, což je spíš než brigáda takový užívání si akce, ale peníze za to jsou, takže se to taky počítá a možná půjdu ještě dělat servírku do jednoho hotelu. O všem vám samozřejmě napíšu až to budu mít zase zasebou.
Tak to je vše. Určitě mi do komentářů napiště jaké brigády máte vy, nebo jaké jste měli, když jste na ně chodili, budu nějakou hledat k vysoké škole, takže se ráda dozvím, jaká práce je fajn a tak.
Sayōnara
 


Písničky ze seriálů a filmů

31. července 2017 v 13:45 | Misaki |  Oblíbené 💚

Kon'nichiwa,
Dnes mám pro vás článek o hudbě. Ale nebude to jen tak ledajaká hudba, budou to mé nejoblíbenější písničky ze seriálů, nebo filmů. Ráda totiž poslouchám různé soundtracky ze seriálů a tak, hlavně když mám seriál dokoukaný a stýská se mi. Myslím si ale taky, že se ve filmech a seriálech dají najít opravdu úžasné songy.

**The Big Bang theory song**
Začněme od takových asi nejznámějších, protože předpokládám, že Teroii Velkého třesku vidělo většina lidí. Já si myslím, že úvodní písnička od Barenaked Ladies je super. Je rychlá, hravá a veselá a přesně to mi k tomuto seriálu pasuje. A i když už tento seriál dávno nesleduju vždy si ráda poslechnu tuhle písničku a zavzpomínám na všechny ty báječné epizody.


**How I met your mother- suits song**
Tato veselá písnička, kterou Barney vysvětluje proč jsou obleky tak super zazněla v páté řadě seriálu Jak jsem poznal vaši matku. Já tu písničku prostě miluju, vždy mi dokáže zvednout náladu. Navíc Neil Patric Harris je nejen úžasný herec ale také velmi dobrý zpěvák.


**Scrubs-Im no superman**
Další úvodní seriálová písnička, která se naprosto povedla. Vždycky si jí ráda poslechnu, protože je naprosto pohodová a opět mi dokáže zvednout náladu.


**Supernatural-Carry on my wayward son**
Písnička od skupiny Kansas, která zazněla ve dvoustém díle tohoto seriálu akorát v muzikálovém podání. O tom, že je tato písnička skvělá není pochyb, když k tomu ale ještě přidáme příběh seriálu, dostává tato písnička silné emoce. Nejen díky ní je tento díl jeden z mých nejoblíbenějších.


**Dexter-Blood theme**
Z této písničky z Dextera mi vždy naskočí husí kůže. Působí na mě hodně tajemně a to jí dělá skvělou.


**Misfits-Echoes**
Pořádně crazy písnička, kterou má ve svém úvodu seriál Misfits-Zmetci. Stejně jako celý seriál tak i písnička zní velice šíleně a vesele.


**The perks of being wallflower-Come on Eileen, Heroes
Poslední dvě písničky jsou z jednoho z mých nejoblíbenějších filmů Ten kdo stojí v koutě. První Come on Eileen je hodně veselá oproti tomu Heroes na mě působí ve spojitosti s filmem trochu pesimisticky, ale přesto jí mám strašně ráda. Mezi těmito písničkami jsem si nemohla vybrat a proto jsem sem napsala obě dvě.



A to je vše. Budu ráda, když mi napíšete, co si o těchto písničkách myslíte a jaké se třeba líbí vám.
Sayōnara

Kami a Kegare

22. července 2017 v 14:39 | Misaki |  Japonsko

Kon'nichiwa,
Protože článek o náboženstvím Šintó měl docela úspěch, rozhodla jsem se sepsat pokračování..

- Ústředním prvkem kultu (určité pojetí vztahu člověka s bohem, které vede k velebení či uctívání něčeho, co symbolizuje boha) v náboženství Šintó jsou Kami = bohové. Síla těchto bohů nemá univerzální zdroj a jsou jí obdařeni jak klasičtí bohové, tak stromy, skály, prameny či nástroje jako nářadí či zbraně. Tato síla může být dána krásou, užitečností či pouze citem toho jež Kami uctívá.
- Některá Kami mají pouze lokální význam, jiná jsou zas uctívána po celém Japonsku.
- V původním podání Kami nemají žádnou podobu.
- Existuje také pojem náboženského tabu (=striktní sociální zákaz některé z lidských aktivit nebo sociálních zvyků označených za svaté a zakázané). Těmto věcem se říká Kegare a ti mají odpuzovat Kami.
- Kegare tedy znečištění se lze zbavit očistou či dočasným opuštěním společnosti, protože se může přenést na druhé.
- v Norito, modlitebních vyznání z roku 927 se mezi Kegare uvádějí věci jako výkaly, krev, smrt (s tímto se pojí úžasný japonský film Okuribito = Průvodce) a také oběti přírodních katastrof či lidé jež spáchali zločin proti společnosti.
- V pozdější době se Kegare staly i zločiny jako loupež či žhářství. V sexuální oblasti byl zapovězený jen incest a sodomie.
- Pojetí Kegare připomíná i mýtus o Izanagim a Izanami, božských manželích jež stvořili Japonské ostrovy.
- Ústředním prostředkem na očištění od Kegare byla především voda, dokonce se prováděl obřad velké očisty Óharae jež prováděl císař každý rok jako pokání za provinění Cumi (=hřích za vraždy, nemoci a přírodní katastrofy)
- Za nečistou bývá považována i žena kvůli svému spojení s krví. Přesto v před Jamatské (dřívější japonské provincie) společnosti existoval kult šamanek, jenž se postupem času přetransformoval do šintoistických kněžek zvaných Miko (= "chrámová dívka" - původně měly obstarávat kontakt mezi Kami a lidmi. Měly také šamanské síly a funkce. Dnes opakují rituální tance na ženských Kami pro potěšení božstev a návštěvníků chrámů, prodávají chrámové amulety a talismany a doprovázejí návštěvníky chrámů. Nosívají také svazek zvonků Suzu, kterými vykonávají rituální očistu.)

A toto je pro tento článek vše, další pokračování bude o svatyních.
Sayōnara

Archeoastronautika- Staří Řekové a UFO

14. července 2017 v 20:37 | Misaki |  Něco kolem vědy

Kon'nichiwa,
Dnešním článkem bych se chtěla vrátit k mojí prastaré rubrice o vědě a všem co se točí kolem ní. Nevím sice jestli se to k mému blogu hodí a jestli takové články budou někoho zajímat, ale chci aby tu bylo vše o co se zajímám já, takže to zkusím.
Nedávno jsem narazila na článek, který byl o tom, že podle archeoastronautické hypotézy jsou báje o starověkých bozích psány podle pozorování činností nějaké vyspělé civilizace, v některých ze starověkých bájích by měla být dokonce popsána havárie UFO.
Než se ale k těmto bájím dostanu, nebylo by asi od věci vysvětlit co je to archeoastronautika. Taakže..archeoastronautika je souhrn názorů, že Zemi před stovkami, či tisíce lety navštívili mimozemské bytosti, které předali tehdejším civilizacím mnoho vědomostí, díky kterým např. postavili pyramidy. Tento souhrn názorů se řadí pod pseudovědu (= druhy znalostí či postupů, které jejich vykonavatelé považují či prohlašují za vědecké a používají k jejich prezentaci vědecký nebo vědecky vypadající jazyk, ale nedodržují přitom základní pravidla vědy (například nemají povahu ověřitelné vědecké metody)).
Když máme toto vysvětleno, můžu se vrátit k již zmíněnému článku, který vypíchl dvě řecké báje. První je o bohyni Afroditě a o jejím zrozením. Vypráví o tom jak Uranův syn Kronos uřízl svému otci genitálie a odhodil je do moře. Ty oplodnily mořskou pěnu a z té se pak zrodila Afrodita. Pak odplula v mušli ústřice na Kypr.
V této pověsti prý můžeme vidět hned tři věci poukazující na to, že mohla popisovat nějaký možná mimozemský technický prostředek. Jako první si myslí, že úsek s genitáliemi vhozenými do moře je ve skutečnosti prastarý popis havárie nějakého podlouhlého předmětu, který se zřítil do moře.
Což by klidně mohla být pravda uvážíme-li, že současná letadla a ponorky mají také podlouhlý tvar.
Za druhé by se prý mušlí, ve které Afrodita odplula mohlo myslet létající talíř. A nakonec poukazuje na fakt, že pokud nějakou chemikálii vylijeme do vody, vznikne pěna, tudíž by mohla být pěna v bájí myšlena jako směs vody a zbytku pohonného materiálu stroje, který se do moře zřítil.
Je opravdu možné, že byli Staří Řekové svědci pádu nějaké mimozemské lodi a snažili se to popsat v této báji?
Tato báje není však jediná, která by mohla poukazovat na to, že se Staří Řekové setkali s mimozemskou civilizací. Třeba taková báje o Faethouovi, synu boha Helia, který si vynutil od svého otce, aby mu půjčil jeho sluneční vůz. Jeho otec nechtěl, protože věděl, že je jeho řízení náročné a řekl mu, že je v tom plno nástrah a že i kdyby se mu podařilo udržet směr, musel by jet přes rohy Býka, projet lukem Střelce, tlamou zuřivého Lva, kolem Štíra, nebo Raka. Faethon se však nedal přemluvit a s vozem vzlétnul. Nejdřív jel vysoko ke hvězdám a pak slétl naopak velmi blízko k zemi a díky tomu žárem spálil úrodné oblasti Arábie, Sahary a Núbie, které se tím proměnili v poušť. Vše nakonec zachránil Zeus.
Stejná otázka- Nemůže to být popis pravzpomínky Řeků na havárii UFO?
Někteří by mohli říct, že pod pojmem "sluneční vůz" se neskrývá žádný stroj, ale samotné slunce. Ovšem už Staří Řekové věděli, že slunce se během své denní cesty po obloze nesetkává se souhvězdími Býka, Střelce, Lva a Štíra. V každém z těchto souhvězdí sice slunce je ale zůstává tam cca měsíc a ne že jimi putuje v průběhu dne. Tudíž se pod tímto pojmem musí ukrývat něco jiného.
Další připomínka k této báji je taková, že my dnes víme, že zmíněné pouštní oblasti bývaly dříve skutečně úrodné a v poušť se změnili až relativně nedávno. Od kud se to ale dozvěděli Staří Řekové?
Je také faktem, že v 20. a 21. století máme z oblasti tehdy ovládané Řeky četná svědectví o pozorování UFO.
Mně osobně tyto tvrzení přijdou docela zajímavá. Osobně si myslím, že nejsme ve Vesmíru sami, takže se mi pochopitelně líbí možnost toho, že by nás nějaká jiná civilizace navštívila a když by to bylo takhle dávno za dob Starých Řeků..
Přeci i ty báje museli vzejít z nějakého nápadu a co mi víme čím se ten, kdo je vymyslel inspiroval.
A to je pro tento článek opět vše. Snad se najde někdo, koho tohle zaujme.
Sayōnara

Random fakty o mně

11. července 2017 v 21:42 | Misaki |  Lifestyle

Kon'nichiwa,
Víte jak se píšou takovýty články "divné fakty o mně"? ..No, neptejte se proč něco podobného sepisuju, prostě to berte tak, že to tak je.

1.- Když jím slané tyčinky, tak je nerozkoušu ale polykám po malých kouskách, protože když je rozkoušu nechutnají mi, ale i přes to je to má nejoblíbenější slanost.

2.-Mám potřebu patřit ke spoustě fanclubům. A tak jsem o sobě jednoho dne prohlásila, že jsem potterhead a až o měsíc později jsem přečetla všechny HP knížky a stala se opravdovým fanouškem.

3.-Jelikož jsem šíleně stydlivý člověk, nemám ráda, když se na mě koukají cizí lidé, podvědomě ale dělám vše proto abych jejich pohledy něčím přitáhla.

4.-Neustále v hlavě vedu vnitřní monolog a nebo si představuju různé situace, které by se mohli stát. Kdo zná seriál Scrubs, tak mu to určitě nejvíce přiblížím, když řeknu, že jsem JD v holčičí verzi.

5.-Při čtení musím neustále prsty hladit knihu a čichat si ke stránkám, nebo je taky ohmatávat, občas si připadám jako nějaký knihofil. Jo a když jsme u čtení, nedokážu si číst potichu v hlavě, vždycky musím číst šeptem.

6.-Když se koukám na seriál vždy srovnávám život hlavního hrdiny s mým. A vždy přijdu na to, že můj život stojí za houby.

7.-Občas když chci použít nějaký slovní obrat, začnu si být nejistá tím jestli se používá, třeba to, že život stojí za houby. Říká se to?

8.-Vždycky stačí jedna malinká blbost kvůli které se naštvu a mám kvůli tomu depku na celý den.

9.-Většinu lidí, kteří si myslí, že jsme kámoši, tajně nenávidím, ale nedokážu jim to říct do očí.

10.-Kvůli tomu, že jsem dřív chtěla točit na YT si někdy v hlavě mluvim pro sebe, tak jako bych točila vlog o tom, co právě dělám a tak.

No a to je vše. Určitě jste strašně rádi, že o mě tyhle velice podstatné informace víte.
Sayōnara

Kam dál