Sbohem Kájo

31. října 2015 v 20:53 | Mischelle |  Naháním si čtenáře 👍
Naše mámy se znaly už dlouho dá se říct, že jsme spolu vyrůstaly díky nim. Začalo to hraním si s barbínama. S tvým velíkým domečkem, který jsem ti záviděla. Po barbínách začala etapa tancování ve vašem luksusním obýváku. Maxim turbulenc, Michal D. a Nedvěd jo ti nám k tomu zpívali.
Společnej silvestr, pázdniny i školní dny..prostě pořád spolu i když si bydlela až v Praze a u nás jste měli jen chatu, jezdili jste za náma jak jen to šlo.
Zavedly jsme si náš klubovej deník, kde ty jsi byla Irma a já Will, měly jsme nepřítelkyni Nikolu s fredkou, kterou jsme nesnášely. Ty jsi všude malovala pejsky a taky si jednoho měla Maxe, kterého jsme spolu krmily.
V zimě jsme spolu bobovaly a v létě se klouzaly na vaší klouzačce plné mravenců. Hrály si na vaší zahradě. Ve čtvrtý třídě začaly naše pubertální testy, které ti říkala tvoje spolužačka, vymyslely jsme si pihu, kterou musí každá správná princezna mít. Jo prostě blbosti.
Za zmínku taky stojí naše vyzdobení zastávky obrázkama, které vykouzlilo úsměv majitelce této zastávky a dala nám za to bonbóny. O Velikonocích jsme spolu chodily koledovat . Vyhýbaly jsme se dospělým s velkýma pomláskama, protože jsme se jich bály.
Pak ale přišel čas říct si sbohem. My se přestěhovali a vy jste prodávali chatu. Byl konec našemu velikému přátelství. Zbyly mi jen vzpomínky. Vzpomínky na hraní bembase, na strašný výtlem u toho, když jsme hledaly "míček" na bembas a já ho měla zašprajclej za kalhotama. Na koupání ve vašem bazéně s nafukovací velrybou, na společenké hry a i na to jak jsem brečela, když jsem u vás spala a nemohla večer najít vypínač na světlo...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | E-mail | Web | 31. října 2015 v 21:04 | Reagovat

Strážkyně jsem taky milovala, teď si nevybavuju, jaký byl přímo název, ale Irma a Will mi k vybavení stačí. :) Taky jsme si s kamarádkou na ně hrály... Bohužel z našich životů někdy někdo odejde, aby mohl uvolnit místo někomu dalšímu...

2 Crazy Jull Crazy Jull | Web | 31. října 2015 v 23:10 | Reagovat

Je těžké říct sbohem, před pár lety jsem se taky takhle loučila s mojí bývalou nejlepší kamarádkou, jen z jiných, hoších důvodů. Naštěstí jsme k sobě ale našly cestu zpátky a teď? Je to stejné jako předtím. Tedy skoro. :)
-CrazyJull

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama